LISTY filologické a paedagogické. Vydávají se nákladem Jednoty českých filolegů v Praze. Odpovědní redaktoři J. KVÍČALA, J. GEBAUER. ROČNÍK DESÁTÝ. 10 V PRAZE. 1883. Obsah ročníku desátého. Pojednání. Strana O původním významu bohyně Atheny. Napsal Josef Král .. 1- 17 Textové návrhy k některým porušeným místům Liviovým. Po dává Robert Novák . 17-36, 202-211, 369-389 Exegetický příspěvek k Vergiliovi. Napsal Karel Neudörfl. 36-40 Přípona -eală v rumunštině. Napsal J. U. Jarník. Příspěvky ke slovanskému jazykozpytu. Sepsal Ant. Matzenauer 40-50 50-69, 321-353 Co asi bylo obsahem ztracených částí Alexandreidy staročeské? . 69-84, 275-301, 398-406 staročeských. (Kn. o hře Napsal J. Gebauer. 84-107 107-109 Příspěvky ke kritice a výkladu textů . 109-139, 445-454 umění básnickém i výtvarném. Podává Fr. Krsek . . . 170-183 Kritické a exegetické příspěvky ke Catullovi. Napsal K. Cumpfe 183–202 Kritické příspěvky k Caesarovým Pamětem o válce gallské. Podává J. Kvíčala . 211-227 O významu oslovení senatu patres conscripti. Napsal J. Král. 227-232 Exegetický příspěvek k Sofokleově Antigoně. Podává Karel Kterými tvary slovesnými překládáme iterativní imperfecta řecká. Napsal Karel Kunz . 234-240 O negaci, zvláště staročeské. Napsal J. Gebauer O supinu jazyka latinského, zvláště supinu v -u zakončeném. 353-369 Kritická poznamenání k zlomkům a periochám Liviovým. Napsal Rob. Novák 390-391 Strana Příspěvky ke kritice textu Velleja Paterkula. Napsal Rob. Novák 391-395 Nová čtení k textu Valeria Maxima a jeho epitomatorů. Po dává Rob. Novák 395-398 Zájmeno v ústech lidu československého. Podává V. J. Dušek 406-445 Úvahy a zprávy. F. Lepař: Tragoedie Sofokleovy. Ku potřebě školní poznámkami opatřil Josef Král. I. Antigona. V Praze nákladem Jednoty českých filologů, 1881 K. Neudörfl: Latinský pravopis se stručným přídavkem o po- V. Hylmar: Mluvnice jazyka českého. Díl I. Tvarosloví. Sepsal 139-144 144-149 149-159 159-160 J. Gebauer: Archiv für slavische Philologie . J. Gebauer: Sagen und Mährchen der Südslaven in ihrem Ver- Rob. Novák: C. Sallustii Crispi liber de bello Iugurthino. K po- K. Jakubec: Zpráva o sjezdu professorů středních škol ve vý- 305-319 319-320 454-456 456-457 457-461 Seznam věcí a slov, vykládaných v Listech filologických a paedagogických ročníku VI-X (1879-1883) 462-475 Seznam spolupracovníkův a jejich příspěvků v ročnících I-X (1874-1883). 475-480 O původním významu bohyně Atheny.*) Napsal Josef Král. O původním významu bohyně Atheny dosud mythologové se neshodli, ač pro proniknutí jednotlivých bájí ku jménu Atheninu se vížících i pro řádné vysvětlení obřadů posvátných, v uctění jejím obvyklých, rozřešení otázky této nemalou má důležitost. Majíť ji jedni za bohyni významu pouze ethického (Rinck, K. Lehrs), kteréžto mínění již pro hojné vztahy, jaké má Athena ku přírodě a úkazům přírodním, není přípustno, druzí pokládají ji za bohyni významu sice fysického, ale vysvětluj původní význam její různým způsobem: za personifikaci aetheru pokládá ji Welcker, Forchhammer, Chr. Petersen, K. O. Müller, Preller, za personifikaci blesku F. L.-W. Schwartz, Kuhn, Asmus, Myriantheus, Roscher, za zoru Max Müller. Tito badatelé vesměs tedy shledávají v Atheně božskou jakousi mocnost světelnou Lauer- jediný, který všecky funkce Atheniny z jediného prapůvodu hleděl vyložiti domnívá se, že jest personifikací mraků; za bytost vodní pokládá ji, jak se zdá, i Bergk. Většina mythologů domnívá se také, že obor působnosti Atheniny byl velmi rozsáhlý a že nelze všecky funkce její vysvětliti z pramene jednoho. Proti tomu odvažuji se tvrditi : 1) že jen ten výklad významu tohoto i jiných všech božstev obstojí, který všecky funkce i báje k nim se vztahující vysvětlí týmž původním významem jejich. Nebot funkce s původním významem se nesnášející kterékoliv božstvo může přejímati teprve tehdáž, když vědomí původního jeho významu zaniklo, kdy tedy ponětí o fysické platnosti jeho (a takou platnost má převalná většina bohů pohanských) z mysli lidu se vytrácelo, může je tedy přijímati teprve za doby, kdy bájetvorná síla ducha lidského, osvíceného již světlem větší vzdělanosti, ochabla. Ale takovéto nepříhodné funkce kteréhokoli božstva nebo báje k němu se vztahující nemohou býti ani četné, ani staré. Prvotně však nebyla ani božstva řecká ani jiná sloučeninou personifikací několika sil a úkazů přírodních, *) Pojednání toto jest jen výtahem a takřka ukázkou latinské monografie, kterou o této věci vydati hodlám. Listy filologické a paedagogické, 1883. 1 |