صور الصفحة
PDF
النشر الإلكتروني

HISTORICKÝ ARCHIV

VYDÁVÁ

I. TŘÍDA ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ V PRAZE.

PEČÍ

HISTORICKÉ KOMMISSÍ PŘI NÍ ZŘÍZENÉ.

ČÍSLO 21.

SOUDNÍ AKTA KONSISTOŘE PRAŽSKÉ.

VII

(1420--1424 a Dodatky.)

V PRAZE.

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CISAŘE FRANTIŠKA JOSEFA
PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ.

1901.

87.192

676-19

SOUDNÍ AKTA

KONSISTOŘE PRAŽSKÉ.

(ACTA JUDICIARIA CONSISTORII PRAGENSIS.)

Z RUKOPISŮ ARCHIVU KAPITOLNÍHO V PRAZE

VYDÁVÁ

FERDINAND TADRA,

KUSTOS C. K. UNIVERSITNÍ KNIHOVNY V PRAZE.

ČÁST VII.

(1420--1424 a Dodatky.)

V PRAZE.

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA
PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ.

1901.

(PŘEDLOŽENO DNE 4. KVĚTNA 1901.)

Tiskem Aloisa Wiesnera v Praze, knihtiskaře České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

ÚVOD.

V části předcházející uveřejnili jsme manualník XVII. Soudních akt konsistorních z let 1407-1408. Tuto uveřejňujeme manualník XXI., psaný v Žitavě a obsahující zápisy soudní z let 1421-1423 i některé z let pozdějších. Manualníky XVIII—XX. z let 1409-1420 jsou bezpochyby ztraceny; že zničen byl manualník obsahující zápisy z let 1414-1415 souditi lze z toho, že přední list z manualníku tohoto vytržený vložen jest do manualníku XXI. tuto uveřejněného (srovn. str. 243).

Již z té okolnosti, že zápisy soudní z dvanácti let zapsány byly ve třech manualnících, možno souditi, že čím blíže vy. puknutí bouří husitských, tím méně případů soudních ku konsistoři docházelo.

Konsistoř Pražská zůstávala v Praze ještě na počátku r. 1420, chráněna posádkou krále Sigmunda na hradě Pražském. Po vypálení Malé Strany a za příprav konaných od strany husitské k obléhání hradu Pražského bezpochyby nedůvěřovali kanovníci v další bezpečnost úřadu i osob svých, někteří z nich snad již dříve byli se vzdálili hledajíce bezpečnější útulek, ku konci června r. 1420 odstěhovala se z Prahy i kancelář konsistorní se spisy a registry úřadními. Bylo-li již napřed ustanoveno, že se kancelář konsistoře má dopraviti do Žitavy, nemůžeme udati; první delší zastávka na útěku z Prahy učiněna v Staré Boleslavi. Úřad generalního vikáře zastával mistr Simon z Nymburka, arcijahen Boleslavský a kanovník Pražský, jmenovaný ještě od arcibiskupa Konrada '); písařem úřadu vikariatního byl Martin Hes z Chyše, dávný písař, stavu světského a ženatý.) Již v Staré

1) Srovn. Zápis čís. 28 z r. 1421 na str. 129.

2) Zemřel asi ku konci r. 1423. Poslední pořízení jeho viz v Libri confirm. VIII. 67; nazývá se tam Mart. Hess de Chyss, publicus et causarum beneficialium archiepiscop. Prag. notarius, civis Minoris civitatis Prag.<

Boleslavi některé sporné záležitosti osob duchovních předneseny generalnímu vikáři a od něho rozhodnuty. Poněvadž ale bezpochyby registra a jiné knihy konsistoře zůstaly složeny v bednách, nemohly záležitosti ty řádně zapsány býti v registra; i učinil sobě o nich Martin Hes ve zvláštním malém sešitě krátké záznamy, aby je bezpochyby později mohl v manualník zapsati. Soudím tak z prvního zápisu dotčeného písaře v témž malém sešitě, kde se praví: Die XXVIII. Junii in Antiqua Boleslavia in domo consistoriali curie archiep. Prag. lata est sentencia contra mag. Marcum de Grecz Regine, sed regestrum non est continuatum (str. 124). K tomuto zapsání v řádná registra soudní však nedošlo; divnou náhodou malý sešit ten byl zachován a připevněn později k manualníku XXI.

V Staré Boleslavi zůstávala kancelář konsistorní asi do polovice měsíce ledna 1421, načež nastoupena další cesta na sever a nová delší zastávka učiněna v Roudnici. I zde ještě zapisoval Martin Hes jednání soudní do téhož sešitu; první zápis učiněn dne 7. února 1421 »in Rudnicz ante domum Margarethe relicte Johannis dicti Hospodarz«. Dne 12. února 1421 učiněny v Roudnici ještě dva menší zápisy; dne 14. února byla kancelář konsistorní již v Litoměřicích, kdež téhož dne Martin Hes učinil první zápis »>in Lithomericz in domo N. dicti Czalak in stuba<< (str. 128).

V Litoměřicích zůstala kancelář konsistorní bezpochyby do konce dubna - dne posledního dubna 1421 psán ještě zápis v sešitě touž rukou ; pak nastoupena další cesta ze země do Žitavy, odkudž již dne 6. května 1421 učiněno známé napomenutí duchovenstvu, aby se nespravovalo arcibiskupem Konradem, nýbrž aby mělo zření jedině k administratorům zvoleným od kanovníků v Žitavě (Tomek, Děj. Prahy IV. 154). V sešitě dotčeném nalézají se ještě některé pozdější zápisy, učiněné jinou rukou, jichž datum však neshoduje se s rokem 1421, jakož na svém místě (str. 130) poznamenáváme; bezpochyby psány byly později v roce 1422 neb 1423, ač v té době akta zapisována byla již do manualníku XXI.

Mimo sešit tento přiložen jest k manualníku XXI. ještě sešit jiný o 8 listech (z nichž 7 popsáno), psaný v Zitavě od jiného písaře akt konsistorních. První zápis datován dne 14. června 1421, dále zápis dd. 20. srpna 1421 a několik dalších až do r. 1423; připojeny pak jsou zápisy nadepsané »>Debita cancellarie<< z r. 1424, shodující se z největší části s uveřejněnými od J. Emlera »Debita cancellarie« v Libri confirm. sv. VIII. str. 195 a násl. Od kterého písaře a proč tento zvláštní sešit byl psán nemůžeme udati.

« السابقةمتابعة »