HISTORICKÝ ARCHIV

VYDÁVÁ

I. TŘÍDA ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ V PRAZE.

PĚČÍ

HISTORICKÉ KOMMISSÍ PŘI NÍ ZŘÍZENÉ.

ČÍSLO 23.

LISTY KLÁŠTERA ZBRASLAVSKÉHO.

V PRAZE.

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA
PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ.

LISTY

KLÁŠTERA ZBRASLAVSKÉHO.

SEBRAL A K VYDÁNÍ UPRAVIL

FERD. TADRA,

KUSTOS C. K. VEŘ. A UNIVERSITNÍ KNIHOVNY, M. ČLEN Č. AKADEMIE

A Č. SPOL. NAUK.

V PRAZE.

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA
PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ.

1904.

TISKEM ALOISA WIESNERA V PRAZE,

KNIHTISKAŘE ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ.

ÚVOD.

Archiv někdy kláštera Zbraslavského a přítomná sbírka listů klášterních z let 1292-1785.

Jest to jedna ze smutných kapitol dějin minulosti země české. Klášter, založený v místě rozkošném na blízku Prahy od posledních Přemyslovců za tím vysloveným účelem, aby v něm byla hrobka královské rodiny české (sepultura nostra et regum Bohemiae, tak častěji čteme v listinách kráJovských), podobně asi jako slavný klášter sv. Diviše ve Francii - od zakladatelů svých bohatě nadán, jehož budova a kostel s velikou okázalostí a nádherou u přítomnosti královské rodiny a četných vynikajících osobností stavu světského i duchovního z Čech i z říše německé u příležitosti slavné korunovace krále Václava II. r. 1297 byly založeny, vystavěný pak munificencí královskou a okrášlený i obohacený sbírkami knih a jiných vzácností, tak že budil obdiv i cizinců, jehož opatové stáli v první řadě rádců královských i v dějinách nejednou důležitou hráli úlohu, v němž skutečně poslední členové král. rodiny Přemyslovců svůj odpočinek ovšem ne na dlouho nalezli, v bouřích domácích zbořen a skoro zničen, pozůstatky královské zneuctěny, mnichové vyhnáni, knihy a listy i jiné vzácnosti rozptýleny, po delší opuštěnosti znovu sice povstal z rumu a dle poměrů doby a prostředků opět zveleben, avšak náhle zrušen a opětně skoro zničen, tak že o mnohých vzácnostech v něm chovaných ani nejmenší zprávy nemáme, jehož rukopisy, knihy a listiny z velké části buď ztraceny neb do všech koutů rozprášeny, tak že s velikou námahou a to jen z části a z přepisů shledány býti mohou - toť obrázek minulosti slavného druhdy kláštera Zbraslavského, jehož jméno - i kdyby nic jiného nám nezbylo než dílo jednoho z prvních opatů, známého kronikáře Petra

-

Žitavského, totiž jeho Kronika Zbraslavská, zajisté nepřestalo by žíti v pa

měti národa našeho.

Není úmyslem mým obšírněji vypisovati začátky a dějiny kláštera Zbraslavského, leč toliko poohlédnouti se po osudech sbírek klášterních, totiž knihovny a jmenovitě archivu klášterního, kterėžto obě sbírky měly asi stejný neb velmi podobný osud.

Knihovna založena hned při počátku kláštera a s ní zároveň i archiv. Král Václav II. dle zprávy Petra Žitavského hned při založení r. 1292 daroval 200 hříven pro libris comparandis, za kteroužto sumu nakoupeny v Paříži knihy (Peracto capitulo generali praedicti abbates Parisius venientes pro pecunia, quam rex eis dederat, multa librorum volumina emerunt). Během 14. století, kdy kupování a přepisování knih v Čechách neobyčejně bylo rozšířeno, rozmnožen tento základ knihovny od osvícených opatů jmenuji jen opata Otu, který počal psáti kroniku Zbraslavskou, a Petra Žitavského, hlavního spisovatele téže kroniky - měrou zajisté značnou, bezpochyby také kronikami staršími, českými i cizími.*)

Mimo jiné opatřena biblí šestidílná, zajisté skvostně psaná, o jejížto osudech a tudíž i o osudu jiných knih klášterních zachovala se nám zpráva nad jiné zajímavá, sepsaná v listině opata Zbraslavského Jana ze dne 18. srpna 1447. (Orig. v arch. Mus.) Dle této zprávy mnichové Zbraslavští r. 1419, kdy po smrti krále Václava IV. počali se již obávati osudu, který klášter po roce potkal, sebrali vzácné knihy a bezpochyby i jiné vzácné věci a odvezli je k uschování a opatrování na hrad Karlštein. Během válek husitských purkrabí Karlšteinský, Zdislav Tluksa z Buřenic, prodal knihy ty a s nimi i dotčenou bibli písaři ungelta v Praze Janovi, snad témuž, jehož Tomek uvádí při r. 1428 - který pak posledním pořízením odkázal knihy své koleji mistrů a studentů řeč. Nazaret. Tito poznavše, že bible šestidílná patřívala klášteru Zbraslavskému, otázali se opata a konventu žádajíce je, aby sdělili bližší známky knihy té, aby s jistotou mohli seznati, že kniha ta skutečně klášteru náležela, a když se jim nepochybné jistoty dostalo, uznali, že kniha patřila klášteru Zbraslavskému a ku snažné žádosti opatově projevili ochotu, za přiměřenou náhradu peněžitou knihu tu klášteru vrátiti. Ustanovena cena 16 kop. gr. Pr. a za tuto sumu šestidílná bible vrácena čili, jak opat v listě svém praví, »darována‹ opět do kláštera Zbraslavského. K listině dotčené přitištěny jsou pečeti opata a konventu i rektorátu university Pražské za rektora mistra Maříka z Benešova.

*) Tak nalézáme ku př. zprávu o zaslání spisu >de statu terrae sanctae opatovi Petrovi Žitavskému samým spisovatelem, Vilémem ryt. z Boldensele, kterýž r. 1337 v klášteře Zbraslavském se zdržoval a s opatem Petrem i potom důvěrné styky udržoval (viz list 1337, 29. Sept. čís. 70.). O staré knihovně kláštera Zbrasl. viz článek » Die ursprüngliche Königsaaler Bibliothek v Monatschrift der Ges. des Vaterländ. Museums II. 1828 str. 387.